Stredecni vecerni beh
Včera jsem si byl zaběhat, od 18.30 do 19. Vyběhl jsem, když už byla tma, v ulicích ještě bylo světlo, ale když jsem doběhl na pole tak jsem se ponořil do tmy, kde cestu osvětloval jen měsíc, kousek od něj svítila hvězda... Pak jsem se přiblížil k lesu a tma mě pohltila uplně. Ze začátku jsem měl trochu husí kůži ale les mě přijal přátelsky. Když jsem probíhal rozhraním lesu a pole, nedaleko ode mě se z větví shouply 2 nebo 3 sovy a kroužily jedna za druhou v malých kruzích, než se zas stratily ve větvích stromů...
Komentáře
Přehled komentářů
Je velmi příjemné přečíst si a nechat se vtáhnout do atmosféry tvého zážitku Slávku.
Víťa
zacatek poezie
(Vitek, 23. 10. 2008 20:42)